Psycholog: Žáci čekají na chybu učitele, ten by měl udržet nervy na uzdě

Jeden ze čtenářů píše, že nářky na "výchovu" ve školách jsou slyšet z mnoha stran. Už méně jsou slyšet nějaké návrhy a opatření, jak nepříznivou situaci změnit.

"Podaří se školám a učitelům získat zpět úctu a respekt? Nebo se budeme dozvídat čím dál tím otřesnější zprávy?" ptá se čtenář iDNES.cz.

"Mluví se a mluví a učitel v tom zůstane nakonec stejně sám. Když pak udělá chybu, tak se na něj všichni vrhneme jako supi. Očekávám, že situace se bude ještě zhoršovat, než se rozhoupeme a učiteli pomůžeme," odpověděl Václav Mertin.

    Mertin je přesvědčený, že učitel nemůže sám řešit veškerou kázeňskou problematiku.

"Učitele vnímám jako chirurga, který dělá tu rozhodující práci a k ruce má anesteziologa, instrumentářky... Takže učitel by měl mít k dispozici asistenty, logopedy, psychology, zdravotní sestry atd., aby se mohl plně věnovat výuce," doplnil Mertin.

Děti vyprovokují učitele. A natočí ho na mobil
Když si na YouTube.com napíšete do vyhledávače slovo "škola" či "school fight czech", najdete stovky školních videí. Ta jsou často nevinná, někdy však školáci natočí šikanu, rvačku či konflikt s učitelem.

I k tomuto případu se host on-line rozhovoru vyjádřil. Jednoho ze čtenářů totiž zajímalo, podle čeho učitel může poznat, že se ho žáci snaží vyprovokovat a jak by měl v takové situaci postupovat.

"Podle mého názoru by měl postupovat prakticky stejně, ať ho chtějí vyprovokovat, nebo ne. Osobně jsem získal pocit, že například v případě pana ředitele Pacholíka (bývalý ředitel železnobrodské školy, pozn. red.) mohlo jít o naplánovanou provokaci. Ovšem pan ředitel se měl zachovat korektně ať tak, či tak," míní Mertin.

"V roli učitele není možné se nechat vyprovokovat," dodal.

Nebezpečí i mimo školní lavice
Nebezpečí ale na děti číhá i mimo školu. Smutným důkazem je případ devítiletého Jakuba Šimánka, kterého v Havlíčkově Brodě podle policie znásilnil a zabil Antonín Novák.

Dotazy čtenářů proto směřovaly k tomu, jak mají svým dětem vysvětlit, jaké nebezpečí jim může od cizích lidí hrozit.

"Máme doma devítiletého syna a stojíme před problémem, jak mu vysvětlit věci jako je znásilnění, zneužití. Je to velmi citlivý kluk a mám strach, že ho zbytečně vyděsím, nebo naopak celou situaci zlehčím... Poradíte, prosím?," požádala o radu čtenářka Martina.

"Dítě nepotřebuje znát všechny detaily, které známe my. Myslím, že důležité je sdělit dítěti, že jde o takové činy, které si jedna strana nepřeje, brání se jim. První je zjistit, co si myslí dítě, že to je, abyste mu nevykládali něco jak malému dítěti, když on to zná v dospělejší podobě. Vaši verzi navažte na jeho znalosti a doplňte je," poradil jí Mertin.

Dětský psycholog také odpovídal na dotazy rodičů, kteří chtěli radu ohledně výchovy svých dětí či jak se chovat po rozvodu. Jednu čtenářku zajímalo, jestli jsou vhodné drobné tělesné tresty.

"Jsem proti tělesným trestům, ale snad nejsem fundamentalista: za plácnutí po zadku do kriminálu," odpověděl Mertin.

"Zastávám názor, že ve většině případů lze téhož efektu docílit tím, že dítě odvedu, dovedu, zadržím, obejmu... Tedy působím sice fyzicky, ale ne plácáním. V některých situacích je dobré dítě nechat být," dodal.